Správní vývoj v Jihlavě (1945 – 1989)

Cílem článku bude zachytit vývoj jihlavského úřadu od roku 1945 po rok 1990. V úvodní kapitole článku bude vymezeno, jak se vyvíjel systém správy v Jihlavě po roce 1949. V této souvislosti budou objasněny správní změny v dané oblasti: míra změn orgánů a jejich působnosti. Jednou ze skutečností ovlivňující změny ve správě byla otázka slučování obcí v kontextu teritoriálních změn. V článku bude zmíněn podstatný prvek – přehled výsledků komunálních voleb v Jihlavě během let 1948 po rok 1990, jež úzce ovlivňoval úřad a jeho agendy. Kdy byl dán zlomový okamžik jihlavské správy a s jakou okolností klíčový moment souvisel? Jak tato skutečnost zasáhla jihlavské veřejné mínění? Úkolem článku je vymezit období vývoje správního orgánu v kontextu socialistického správy. Je nezbytné zmínit období roku 1968, kdy Jihlavané očekávali radikální změnu, a je nutné sledovat vývoj po roce 1968. Doba normalizace v Jihlavě znamenala „dobu politických čistek“, které odstranily nepohodlné „úředníky“. Kdy přišla zásadní změna správy nebo snad návrat do správního systému: tzv. veřejné správy a samosprávných korporací?

1. Jihlavská správa od roku 1945 po rok 1954

Dne 9. 5. 1945 skončila druhá světová válka v Jihlavě. Vzápětí se začala konsolidovat jihlavská správa. Před ukončením války existovaly revoluční národní výbory (dále jen RNV), z nichž přešli po válce úředníci do místního národního výboru (dále pouze MNV), ale byli převedeni pouze úředníci[2], kteří prošli prověřením, jestli neměli spojitost s bývalým režimem dle malého retribučního dekretu[3], a tudíž získali osvědčení o národní spolehlivosti[4]. Systém jihlavského úřadu ne zcela procházel radikálními změnami, jak bylo uvedeno v archivních materiálech. Po válce byly zrušeny protektorátní agendy, které fungovaly na jihlavském úřadě. Radikální změna jihlavské správy byla uskutečněna v roce 1949.

Rok 1949 souvisel s novým správním zákonem[5], platným od 1. 1. 1949, kdy byl uzákoněn krajský národní výbor (dále pouze KNV). Krajské zřízení začalo fungovat v Jihlavě ode dne 1. 1. 1949, kdy reformní změny ve správě nastavily novou hierarchizaci národních výborů. V kontextu nového zákona vznikly i okresní národní výbory (dále pouze ONV). V nové úpravě bylo uvedeno to, že výkon lidové správy v sídlech souvisel s nově vytvořenými jednotnými národními výbory[6] (dále pouze JNV). Výše uvedený orgán měl svoji působnost vyznačenou v zákoně na oblast příslušného okresu či města. V souvislosti s vytvořením JNV byly zrušeny v těchto místech MNV a ONV[7]. Na celém území naší země existovalo 18 JNV[8].

Struktura národních výborů byla stejná na všech místech republiky. JNV fungoval obdobně jako ONV na jiných místech republiky. JNV podléhal vyšší instanci, a to byl KNV. Orgán mohl rozpustit ministr vnitra. Nutno podotknout, že s tím souviselo i to, že tvorba JNV se neobešla bez přímého dohledu ministerstva vnitra. JNV byl tvořen 11 referáty, které byly rozděleny na jednotlivé obory. V každém referátu byl v čele pracovník, jenž byl označován jako referent. Jednotliví referenti byli členové rady a ustavili JNV. Činnosti všech referátů organizoval vedoucí, jenž fungoval ve funkci okresního tajemníka. Úředník měl ve své kompetenci úřad a ještě měl poradní hlas v radě.

Jihlavský JNV byl vytvořen dne 26. 6. 1949, kdy byla koncipována první ustavující schůze. Setkání bylo konané v zasedací místnosti KNV v Jihlavě.[9] Vytvoření orgánu JNV působilo na proces zlidovění všech složek ve městě, a tak i na zlidovění jihlavské správy. Problematické úskalí procesu bylo to, že zlidovění správy nebralo v potaz princip teritoriality, a tak byly smazány rozdíly mezi městským orgánem a okresním orgánem. Města s JNV mohla mít podle zákona č. 142/1949 Sb. o výkonu lidové správy[10] v sídlech krajů obvodní rady. Fungovaly jako úřady, které plnily funkce JNV. Obvodní rady do června 1950 pracovaly pouze v deseti městech.

1.1. Slučování obcí v okolí Jihlavy

V Jihlavě byly zpočátku rady odmítnuty. Změna nastala při vytvoření tzv. Velké Jihlavy. V obcích, které byly přiřazeny k Jihlavě, byly nejprve zrušeny MNV, a poté vznikly obvodní komise, jež přebíraly pravomoci zaniklých MNV. Oblasti připojující se k Jihlavě byly čtyři, a tak i čtyři komise byly vytvořeny a musely podávat informace o své činnosti na zasedání JNV, na kterém museli být přítomni čtyři předsedové již zmíněných komisí z oblastí nedaleko Jihlavy, aby vše vedli. Na zasedání dne 25. 1. 1952 bylo řešeno další ustanovování obvodních rad. Byly to oblasti, které do té doby byly samostatné, a nyní to byly oblasti, jež se podřídily centru – tedy jihlavskému orgánu. Postupně byly vytvořeny rady, které společně na plenárních zasedáních s JNV řešily problémy celé tzv. „velké“ oblasti, a to v období březen až duben roku 1952. Každá odborová rada bývalé samostatné oblasti měla svého referenta a ten pracoval pod kontrolou referenta z JNV. Plnily úkoly spojené s návrhy na: úpravu města, kontrolu obvodu, hlásily podezřelé osoby, vytvářely kádrové posudky atd.[11]

Výše uvedené problémy s JNV byly i v Jihlavě, a tak došlo po pěti letech k velkým změnám, které zasáhly do správy v Jihlavě. JNV souvisel s obracením pozornosti na venkov, kde právě vrcholily následky první vlny kolektivizace. V důsledku těchto komplikací na venkově byly problémy města v pozadí zájmu úřadu, a tak Jihlava byla provázena špatným technickým a hygienickým stavem vnitřního města.

Veřejné mínění se nevyjadřovalo pozitivně o JNV. Vlna nelibosti zasáhla legislativu, a tak se nadále s těmito orgány již nepočítalo. Výsledkem výše uvedených závěrů bylo zrušení JNV a orgán byl nahrazen městským národním výborem, a to MěNV. Orgány měly být na území města a měly mít působnost jako okresní národní výbor, a to ONV. Byly podřízeny KNV.

Návrh na změnu ve správě byl přijat a potvrzen vládou, a v konečném důsledku i zařazen do zákonů, které byly připraveny k zavedení. Veškeré snahy byly ukotveny zákonem č. 12/1954 Sb.[12] Zákon uváděl rozdělení národních výborů: krajské, okresní, městské, obvodní, místní a ústřední pro Prahu a Bratislavu. Posléze byl rozpracován podrobněji zákon č. 13/1954 Sb.[13], jelikož se zřizovaly MěNV v krajských sídlech. MěNV byly v oblastech, kde existovaly vedle nich KNV, a MěNV byl koncipován tak, aby odpovídal svými kompetencemi ONV.[14] Orgán MěNV měl stejné kompetence jako ONV. Byl přímo podřízen KNV. Jihlavský ONV od roku 1954 do roku 1960 byl spravován jako tzv. venkovský okres. Byla zde jistá souvislost s okolnosti spojenými se statutem[15] a historií města.

MěNV byl orgánem zahrnujícím veřejnou správu s agendami[16], které byly značně rozšířeny. Struktura úřadu byla koncipována tak, že zde fungovalo plénum, všeobecný výkonný orgán – rada, jež byly podřízeny agendám veškerých odborů fungujících na úřadě. Dalšími subjekty byly komise, které kontrolovaly jednotlivé sektory výboru.

Situace ve městě po roce 1954 se začala měnit, protože město i orgány začaly řešit výstavbu a vlastní rozvoj města tak, aby zahájily zřizování prvních sídlišť. Prostřednictvím budování sídlišť mohli úředníci připravit směrný územní a asanační plán.

2. Vývoj správy v Jihlavě po roce 1960

Po roce 1960 došlo k další správní reorganizaci, a tak de facto skončilo vyšší postavení jihlavského MěNV. Orgán byl podřízen ONV. Ve správní struktuře MěNV získaly komise vyšší postavení, protože mohly měnit rozhodnutí vedoucích odborů a mohly je kontrolovat. Byl odmítnut vznik obvodních národních výborů (ObNV), a tudíž v Jihlavě existoval pouze jeden orgán správy, a to MěNV. Postupně byly zřizovány uvnitř orgánu uliční výbory, poté byly přejmenovány na občanské výbory.

Po roce 1960 se město potýkalo s řadou těžkostí, které plynuly z celkového stavu věcí ve státě. Problémy souvisely především s nově přijatým zákonem č. 36/1960 Sb.[17], o územním členění státu, jenž vymezoval nový územní plán, potažmo nové teritorium pro okresy i kraje. Počet krajů byl ponížen na 10 a okresů na 108. Kraje byly dvakrát větší než v předešlém období. Jihlava sestoupila z úrovně krajského města na město okresní, a tudíž byla začleněna do Jihomoravského kraje.

Nastala radikální změna veřejného mínění. Většina obyvatel byla pohoršena snížením jihlavského kraje na okres, což se uskutečnilo v kontextu správních změn, a proto se často objevovaly kritické hlasy Jihlavanů proti moravské metropoli, ale ty byly usměrňovány tehdejší politickou silou.

Tehdejší teritoriální změny byly ukotveny zákonem č. 65/1960 Sb.[18], o národních výborech. Zákon byl doplněn vládním nařízením č. 71/1960 Sb.[19], o rozšiřování pravomoci a odpovědnosti národních výborů. Definoval uspořádání národních výborů, úlohu a postavení národních výborů, prostřednictvím tohoto zákona byla umožněna národním výborům větší působnost v oblastech: hospodářství, stavebnictví, školství, sociální sféře. Ve městech fungovaly městské národní výbory, které byly upraveny zákonem č. 36/1960 Sb., o národních výborech. Právní normy přesně vymezovaly kompetence výše uvedeného národního výboru MěNV: plnění plánu, uspokojování hospodářských, sociálních, kulturních a zdravotních potřeb.

Jihlavský MěNV ode dne 1.7.1960 nevykonával agendu ONV. Správní zákon č.65/1960 Sb. změnil postavení města Jihlavy. V této době skončilo vyšší postavení jihlavského MěNV. Orgán byl zase podřízen ONV. MěNV byl koncipován jako úřad, který měl následující agendy: plenární zasedání, radu, komise a odbory národního výboru. Ve struktuře MěNV měly zásadní postavení komise, protože se vedle své primární činnosti zabývaly různými aktivitami např. vzornými pracovníky národního výboru. Kompetence odborů připravovaly, zabezpečovaly či kontrolovaly provádění usnesení MěNV. Rady a komise probíraly problémy, kterými je tyto orgány pověřily. A v neposlední řadě orgány tedy komise mohly měnit rozhodnutí vedoucích odborů a následně je kontrolovat. Vyšší pravomoc měl pouze tajemník, který měl podřízeny odbory. Činnost MěNV byla řízena pětiletým plánem[20].

Komunální politika byla v rukou KSČ, a tak nemohly být očekávány zásadní změny v nastaveném proudu. Koncem 60. let 20. století byla kritizována koncepce státní správy, a to především pojetí principů: demokratického dualismu, etapizace veřejné správy, zásady zlidovění, nedostatečné množství kvalifikovaných představitelů NV. Idea návratu samosprávy byla upravena podle § 2 zákona č. 69/1967 Sb., o národních výborech, které byly brány jako samosprávné úřady, dokonce bylo možno zavést místní referendum podle § 4 zákona č. 69/1967 Sb., kdy národní výbory před svým rozhodnutím o nějaké otázce předloží tuto záležitost k projednání občanům. Zákon o národních výborech z roku 1967 kopíroval územní teritorium jednotlivých oblastí.

Pražské jaro roku 1968 ovlivnilo jihlavský úřad potažmo i „Jihlavu“, a tak se především mladí lidé angažovali pokrokovým směrem a snažili se řešit všechny problematické okolnosti roku 1968. Progresivně se chovali i někteří poslanci, kteří se chtěli účastnit změn ve správě města Jihlavy. V srpnu 1968 bylo přijato usnesení protestující proti okupaci sovětskými vojsky. Jihlavská radnice dne 22. 8. 1968 byla obležena okupačními vojsky. Následně po skončení všech půtek byli z radnice propuštěni ti, kteří se aktivně účastnili demonstrací v srpnu 1968. Protestující poslanci neprošli prověrkami v době normalizace a byli zbaveni mandátu. Neprošlo 13 poslanců, kteří byli aktivně účastni na protestech proti režimu, a tak byli zbaveni mandátu.

3. Normalizace v Jihlavě

Normalizační politická čistka v KSČ se dotkla nejen komunistů, ale především tehdejších úředníků jihlavského NV. Období po roce 1968 by mohlo být označováno jako statické období správních dějin v Jihlavě, protože docházelo pouze ke střídání funkcionářů na úřadě, ale nedocházelo k nějakým zásadním změnám.

Zákon č. 146/1971[21] zcela změnil strukturu a postavení národních výborů. Ve městech byly zřízeny obvodní národní výbory, které měly působnost místní či okresní. V době normalizace změny ve vývoji místní veřejné správy nebyly zaznamenány. Existovaly zásadní dva principy: posílení byrokratického prvku oproti laickému; a pak se jednalo o kontrolu. Zákonem č. 103/1971 Sb.[22] a č. 116/1971 Sb.[23] byly kontrolovány orgány a organizace řízené a spravované krajským národním výborem. Od roku 1971 byla zakotvená normalizace, z čehož vycházelo uzákoněné volební období, a to pětileté. Volební doba byla spojena s periodicitou sjezdů KSČ a pětiletými hospodářskými plány, do kterých byly komponovány volební programy MěNV, podniků a dalších subjektů podílejících se na městu[24].

Ve dnech 27. – 28. 3. 1971 se konala okresní konference KSČ, kde bylo zvoleno nové okresní vedení. Zde byl prezentován výsledek normalizace v Jihlavě. V této době byly pořádány nové volby do zastupitelských sborů, a to ve dnech 26. – 27. 11. 1971, které potvrdily volby předchozí. Klíčová změna na MěNV nebyla ve složení okresního vedení, ale v hlavním reformním zásahu, a tím bylo zvolení K. Prchala za předsedu MěNV[25]. Stal se typickou postavou jihlavské normalizace. Ve stejném duchu byly obsazeny posty tajemníků, místopředsedů, předsedy lidové kontroly. Většina poslanců se adaptovala na nové podmínky a zcela odmítala své předchozí postoje.[26]

Jihlava celé období normalizačních snah měla vleklé problémy s výstavbou nových domů soustředěných do sídlišť. Plány nových konstrukcí domů chtěly řešit i otázku, co by bylo „nutné – potřebné – nezbytné zbourat v Jihlavě“, a tak snad po dlouhé úvaze – byl vybrán tehdejší renesanční komplex domů „Krecl“, a to dle hodnocení komunistických funkcionářů bylo z hlediska špatného technického stavu.

Dne 23. 4. 1974 byl Krecl odstřelen. Byl ponechán pouze jeden dům, ale ten byl nakonec také odstřelen, a to dne 16. 12. 1975. Na místě bývalého Kreclu byl postaven obchodní dům Prior a jeho otevření bylo zahájeno dne 19. 5. 1983.

Výbory lidové kontroly vzniklé již v předešlém období musely být novelizovány, aby kontrolovaly a odstraňovaly nedostatky, nebo vyvozovaly nápravná opatření. Poté byla provedena novela zákona o národních výborech zákonem č. 49/1982 Sb.[27], a to §9 odst. 1, 2, 3. o nově pojatém systému národních výborů.

Změna politického „ovzduší“ v SSSR zcela ovlivnila situaci u nás, a tak v důsledku „perestrojky“ byly umožněny radikální změny. Ústavním zákonem č. 42/1988 Sb., o změnách v soustavě federálních zákonů. Veřejnou správu řešil zákon č. 193/1988 Sb.[28], o opatřeních v soustavě federálních ústředních orgánů, č. 194/1988 Sb., o působnosti federálních ústředních orgánů státní správy.

V letech 1988 až 1989 zanikla důležitost novely zákona – ČNR č. 115/1988 Sb.[29], o národních výborech s účinností ode dne 1. 7. 1988. Novela měnila působnost jednotlivých stupňů národních výborů. Posilovala práva a povinnosti místních i okresních národních výborů. Regulovala působnost a představovala zajištění pro rozvoj živnostenského budoucího podnikání[30].

4. Demokratický nástin jihlavské správa po roce 1989

Rok 1989 byl obdobím sametové revoluce, kdy v listopadu 1989 padl komunismus a nastal proces demokratizace. Velké změny ve společnosti zasáhly i do veřejné správy.

Dne 21. 11. 1989 začala pro Jihlavany revoluce veřejným setkáním před jihlavským gymnáziem, a poté se srocovali lidé na tehdejším náměstí Míru. Dne 22. 11. 1989 se konala denní shromáždění a každým dnem byla setkávání početnější. Dne 23. 11. 1989 bylo založeno Občanské fórum (dále pouze OF). Situace pro komunisty byla nepřehledná, protože tuto situaci neuměli řešit, přesto museli jednat. Změny MěNV byly provedeny na plenárním zasedání dne 20. 12. 1989[31], kdy byl odvolán Josef Bajer z pozice místopředsedy, a z pozic členů rady odstoupili čtyři členové KSČ. Od roku 1990 byly obnovovány demokratické politické strany. Přijetím ústavního zákona č. 14/1990 Sb.[32] o odvolání a kooptaci poslanců zastupitelských sborů dne 23. 1. 1990 byla otevřena cesta k odstranění převahy KSČ.

Změny ve struktuře politického spektra se odbývaly mezi Občanským fórem a KSČ. Při reformách docházelo k jednání o možnosti způsobu vedení jihlavské správy, a to dne 1. 2. 1990. Bylo dohodnuto, že by docházelo k transformaci dosavadního pléna MěNV[33]. Poté proběhlo odstoupení některých poslanců, aby nepřesáhl podíl KSČ 35% mezi poslance za vlastní město, za připojené malé obce 45%. Výše uvedená dohoda byla uzavřena dne 28. 2. 1990. Na tomto jednání odstoupilo 47 poslanců, 6 poslanců bylo odvoláno MěV KSČ, 4 poslanci byli za MěV NV. Do vzniklého orgánu bylo kooptováno 53 nových poslanců za vlastní město, 29 poslanců za připojené obce.

Většina poslanců navržených z řad OF byli spolupracovníci různých politických stran. Po úpravách tvořil MěNV 208 poslanců. V tomto okamžiku odstoupili všichni členové rady a funkcionáři města. Novou předsedkyní byla zvolena D. Brodská (OF), místopředseda J. Sedlák (ČSL) a V. Čapek (KSČ). Byl navrhován třetí místopředseda, ale ten nebyl zvolen. Volby pokračovaly volbou 11 členů rady a jeden z navržených kandidátů zvolen nebyl. Koncepce nově vzniklé politické struktury položila základ pro novou jihlavskou správu.

Dramatické měsíce rychle nastolily změnu správy, ale rychlý převrat přímo na radnici usnadnil nepřerušované fungování městské správy. Na druhé straně vyvolávala kritiku nespokojených, kteří chtěli očistu orgánů[34].

Dne 24. 11. 1990 se konaly obecní volby do obecního zastupitelstva. Byly to první svobodné, demokratické volby. K volební kampani bylo vytvořeno 6 kandidátek do 2 samostatných volebních obvodů. Jihlava byla rozdělena na dva obvody, pročež mohla být získána polovina z celkového počtu 40 mandátů zastupitelstva. Voličům se představily dvě koalice: OF se Stranou zelených a sociální demokracií, tzv. Demokratická koalice města Jihlavy, složená ze strany socialistické, zemědělské a HSD-SMS, KSČ a republikáni (SPR-RSČ). Kandidátka byla vytvořena tak, že Demokratická koalice s 18 a 19, KDS s 10 v jednom obvodu, a republikány se 3 ve dvou obvodech. Volby byly založeny na principu, kdy si každý volič může svobodně vybírat své kandidáty, a to trojím způsobem. Proces byl označen jako kombinace systému poměrného zastoupení a volby osob. Volby mohly proběhnout buď tak, že mohli voliči volit celou kandidátku strany, koalici, jednu stranu, jednotlivce či jednotlivce z různých kandidátek.

Dne 6. 12. 1990 se konala ustavující schůze městského zastupitelstva. Důvodem uvedené schůze bylo zvolení starosty či starostky. Na schůzi byla zvolena starostkou D. Brodská. Poté byla nová volba, a to zástupce starostky. Byl jím zvolen po třech kolech F. Bruna. Starostka i místostarosta patřili do OF. Posledním jednáním na schůzi bylo vytvořit radu, která by odrážela celé spektrum politických stran města. Rada byla tvořena 13 členy. Vytvářela poměr jednotlivých stran v plénu.

5. Volební vývoj v Jihlavě (1945 – 1990)

Veškeré změny ovlivnily vývoj správy v Jihlavě. Město se začalo připravovat na první přímé volby do národních výborů. Volby se uskutečnily dne 16.5.1954. Ode dne 17.5. 1954 fungoval MěNV s okresní působností. Byl podřízen přímo KNV. Volby byly první přímé do národních výborů, a tak probíhaly dalších třicet let a měly stále stejný scénář. Byla připravena formální kandidátka NF a výsledek voleb byl při hlasování 99% pro kandidáty. První volby měly pro Jihlavu spíše správní charakter, jelikož Jihlava vytvořila nově MěNV.

V roce 1960 došlo k nové reformě státní správy, která byla ukončena komunálními volbami. Proběhly do všech stupňů zastupitelských sborů, a to dne 12. 6. 1960. Volební výsledek přesně odpovídal období totality, což znamenalo, že byla jediná kandidátka do MěNV, kde bylo 82 poslanců, kteří získali 99,97% hlasů. Voleb se zúčastnilo 99% obyvatel Jihlavy. Po volbách měl nově zvolený MěNV 82 poslanců a byl svolán poprvé dne 23. 6. 1960. Na plenárním zasedání byl zvolen předsedou Adolf Zronek. Stal se předsedou již ve třetím období. Po volbě nemusel již plnit veškeré úkoly, ale řadu otázek převedl na ONV.

Volební období bylo tříleté, od roku 1960 bylo čtyřleté. Dne 14. 6. 1964 proběhly volby poslanců do všech stupňů NV a ad hoc neznamenaly žádné rezolutní změny ve složení jihlavského MěNV. V těchto volbách bylo zvoleno pro Jihlavu 85 poslanců, kdy pro kandidátku NF bylo odevzdáno 99,98% hlasů. Dne 1. 7. 1964 na plenárním zasedání byl zvolen předsedou náměstek A. Přibyl.

Byla prodloužena doba mezi dvěma volebními obdobími z původních tří let na čtyři roky. Zásadní změny přišly roku 1968, kdy prodloužily mandát až po zakotvení normalizace. Bylo vše uzákoněno ústavním zákonem č.117/1969 Sb.[35]

V roce 1976 se uskutečnily volby, kdy K. Prchal byl nahrazen O. Havrdou ve funkci předsedy okresního výboru. O. Havrda obstál i u dalších voleb v roce 1981. Byl vystřídán K. Havlíčkem v roce 1985, který byl zvolen ve volbách v roce 1986. K. Havlíček působil ve funkci předsedy MěNV a jeho činnost byla ukončena v únoru 1990.

Demokratických voleb v Jihlavě se zúčastnilo 72,4% oprávněných voličů. Vítězství v Jihlavě patřilo v duchu u tehdejší doby koalici OF – SZ – ČSSD. Jihlavští dali koalici 47,2% hlasů, a tak koalice získala 19 mandátů. Obsazení poslanci bylo následující, a to napříč politickým spektrem (OF 10 mandátů, Zelení 4 mandáty, ČSSD 3, nezávislí kandidáti 2. KSČ jako politická strana získala v těchto volbách 22,9% hlasů, a v důsledku toho dostala 9 mandátů, ČSL obdržela 14,9 % a 6 mandátů, Demokratická koalice 10,1% a 4 mandáty. Voliči stanovili, že držiteli mandátů budou příslušníci socialistické strany.

6. Závěr

Článek se opírá o historické pilíře ve správním vývoji od války po sametovou revoluci v Jihlavě. Řeší otázku lidově demokratického režimu, která byla založena na principech zlidovění složek správy. Strukturalizace zasáhla Jihlavu během několika let, tedy zpočátku Jihlava byla považována za kraj. Byl zde vytvořen JNV v roce 1949 dle zákona č. 142/1949 Sb., v jehož kompetenci bylo, že pokud byl JNV, byly ONV a MNV zrušeny. Posléze se JNV neosvědčil, a tak byl v roce 1954 zrušen. Po zrušení JNV začal fungovat MěNV a ihned proběhly i první přímé volby do NV.

Následuje nástin socialistické správy, která vycházela z ústavy č. 100/1960 Sb., a teorie všelidskosti státu. Reorganizace státní správy byla započata, a proto skončilo vyšší postavení MěNV a v Jihlavě proběhly volby do zastupitelských orgánů. Po roce 1960 nastalo mnoho okolností, s nimiž se Jihlava těžko smiřovala. Jihlava se stala okresním městem a příslušela pod Brno do Jihomoravského kraje, což těžce nesla a mnozí kritizovali tento stav, ale byl nevyhnutelný. Prvním nepřehlédnutelným momentem správních dějin Jihlavy byl fakt, že není krajským městem.

Pražské jaro bylo obdobím, které přineslo naději, že se vše změní. Velice záhy přišel probuzení a v srpnu společně s tanky skončily veškeré naděje Jihlavanů. Následné politické čistky zlikvidovaly 13 poslanců, kteří museli opustit svůj post. Následovala normalizace, jež přinesla dva základní principy: kontrolu a byrokracii. Jihlava v době normalizace zažívala obnovu své materiálně technické základny – výstavba sídlišť pro mladé lidi. Velikou „ránou“ pro obyvatele byl odstřel Kreclu[36]. Důvodem bylo postavení obchodního domu Prior. Druhým těžkým handicapem je pro Jihlavu odstřel renesančního centra a stavba „Prioru“.

Po roce 1984 byla změna v SSSR, která zasáhla i do veřejné správy, a tak v roce 1988 se změnila působnost jednotlivých stupňů NV.

Doba po roce 1989 změnila nejen politický ráz, ale hospodářský a kulturní. Po skončení listopadových voleb 1990 byla posílena samostatnost města a byly zvýšeny pravomoci. Po konci komunálních voleb v listopadu v roce 1990 zanikly orgány KNV jako zastupitelské sbory i jako orgány veřejné správy. Byla koncepčně nastavena nová právní úprava, jež vytvořila staronovou soustavu obcí, tj. veřejnoprávních korporací. Změna byla provedena zákonem č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), právní norma §72[37]. Především byly některé kompetence původně vykonávané ONV přeneseny na městský úřad. V této době byl dán zákon ČNR č. 172/1991 Sb.[38] o přechodu některých věcí z majetku ČR do vlastnictví obce tzv. historický majetek.

Petra Havlíčková[1]

_______________

[1] Doktorandka, Katedra dějin státu a práva, Právnická fakulta Masarykovy univerzity.

[2]PISKOVÁ, R., Jihlava. Dějiny moravských měst. Praha: Lidové noviny, 2009, s. 455.

[3] Zmiňme, že dle níže uvedeného dekretu bylo v Jihlavě prošetřeno 154 případů a 107 bylo očištěno. Viz Dekret č. 138/1945 Sb., o trestání některých provinění proti národní cti: 1) Kdo v době zvýšeného ohrožení republiky (§ 18 dekretu presidenta republiky ze dne 19. června 1945, č. 16 Sb., o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech) nepřístojným chováním, urážejícím národní cítění českého nebo slovenského lidu, vzbudil veřejné pohoršení, bude potrestán – nejde-li o čin soudně trestný – okresním národním výborem vězením do jednoho roku nebo pokutou do 1 000 000 Kčs nebo veřejným pokáráním nebo dvěma nebo všemi těmito tresty. In: Iuridictum.cz[ online]. Česká republika [cit. 12.6. 2017]. Viz http://iuridictum.pecina.cz/w/Dekret_%C4%8D._138/1945_Sb.

[4] KUKLÍK, Jan. Dějiny československého práva 1945 – 1989. Praha: Auditorium, 2011, s. 45.

[5] Zákon č. 280/1948 Sb. o krajském zřízení ve znění pozdějších zákonů, změna č. 279/1949 Sb., změna 284/1949 Sb., změna č. 122/1951 Sb. In: ASPI [právní informační systém]. Wolers Kluwer Česká republika[cit.12.6.2017]. Viz https://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=26530&Section=1

[6] Zákon č. 142/1949 Sb. ze dne 11.5. 1949. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer Česká republika[cit.12.6.2017]. Viz https://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=26530&Section=1

[7] HOFFMANN, F. Jihlavská radnice. In: Jiskra, 1955, č. 30, s. 5

[8] Výše uvedený zákon neřešil centra jako Praha, Brno, Bratislava, protože zde byly vytvořeny ÚNV. Viz Zákon č. 142/1949 Sb. ze dne 11. 5. 1949. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer Česká republika [cit.12.6.2017].

[9] Státní okresní archiv Jihlava, fond JNV Jihlava, kart.431, inv.č.2106.

[10] § 2 zákona č. 142/1949 Sb. vytvoření obvodních rad. In: Poslanecká sněmovna České republiky[ Digitální repozitář]. Česká republika [cit. 12.6. 2017]. Viz:http://www.psp.cz/knih/1948ns/listy/t0275_00.htm.

[11] Státní okresní archiv Jihlava, fond JNV Jihlava, kart.431, inv.č.2110.

[12]In: Poslanecká sněmovna České republiky. [ Digitální repoziář]. Česká republika [cit. 12.6.2017]. Viz:http://www.psp.cz/sqw/sbirka:sqw?cz´128r/1954.

[13] Zákon č. 13/1954 Sb. o národních výborech.

[14] JAROŠ, Z. – KŘESADLO, K., Jihlavská radnice. Kulturně historická studie. 1.vyd. Jihlava: ETIS, 1994, s.41.

[15] Statut města vstoupil v platnost 21. 6. 1865, kdy zasedalo 30 členné zasedání obecního výboru. Viz: JAROŠ, Z. – KŘESADLO, K., Jihlavská radnice. Kulturně historická studie. 1.vyd. Jihlava: ETIS, 1994, s.36.

[16]Finanční správa, školství, kultura atd. Viz JAROŠ, Z. – KŘESADLO, K., Jihlavská radnice. Kulturně historická studie. 1.vyd. Jihlava: ETIS Jihlava, 1994, s. 41.

[17] Zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění. In: Poslanecká sněmovna České republiky. [ Digitální repoziář]. Česká republika [cit. 12.6.2017]. Viz http://www.psp.cz/sqw/sbirka:sqw?cz´36r/1960.

[18] Zákon č. 65/1960 Sb., o národních výborech. In: Poslanecká sněmovna České republiky. [ Digitální repoziář]. Česká republika [cit. 12.6.2017]. Viz http://www.psp.cz/sqw/sbirka:sqw?cz´65r/1960.

[19] Zákon č. 71/1960 Sb., vládní nařízení o rozšíření pravomoci a odpovědnosti národních výborů a o uspořádání a činnosti jejich orgánů. Viz: www.psp.cz.

[20] Od roku 1970 byl nazýván volebním programem a ročním plánem práce. Viz Státní okresní archiv Jihlava, fond AM Jihlava, Úřední knihy, inv.č.45.

[21] Zákon č. 146/1971 Sb., Česká národní rada 1971 II. volební období, kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost národních výborů na některých úsecích státní správy., Zákon č. 69/1967 Sb., o národních výborech, ve znění pozdějších zákonů se mění a doplňuje §4. Viz: http://www.psp.cz/eknih/1971cnr/tisky/t0005_01.htm

[22] Zákon č. 103/1971 Sb., o lidové kontrole §§ 1 – 3 ze dne 8.10. 1971, ve znění pozdějších zákonů, zákon č. 405/1991 Sb. In: epravo.cz [online]. Česká republika[cit.12.6.2017]. Viz http://www.epravo.cz/top/efocus/novy-tabletovy-mesicnik-epravocz-digital-93747.html

[23] Zákon č. 116/1971 Sb., Česká národní rada o výborech a komisích lidové kontroly.

[24] PISKOVÁ, R., Jihlava. Dějiny moravských měst. Praha: Lidové noviny, 2009, 877s.

[25] HOFFMANN, F., Historický kalendář města Jihlavy. Jihlava: 1957, s.22.

[26] HOFFAMNN, F., Jak rostla Jihlava: XXIII. – radnice. In: Jiskra 1967, č. 15, s. 3.

[27] Zákon ČNR č. 49/1982 Sb. ze dne 27. 4. 1982, kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost místních národních výborů ve střediskových obcích. Viz http://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=35342&Section=1&IdPara=1&ParaC=2

[28] Ústavní zákon č. 193/1988 Sb., který mění ústavní zákon č. 126/1970 Sb., opatření v soustavě federálních ústředních orgánů, v jejichž čele stojí člen vlády Československé socialistické republiky. In:ASPI. [právní informační systém]. Česká republika[cit.12.6.2017]. Viz http://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=37882&Section=1&IdPara=1&ParaC=2

[29] Zákon č. 115/1988 Sb. § 2: „K uspokojování hmotných a kulturních potřeb občanů zakládají státní podniky, řídí své státní hospodářské organizace, zřizují a spravují rozpočtové a příspěvkové organizace a zařízení (dále jen „organizace založené, řízené nebo spravované národním výborem)“. In:ASPI. [právní informační systém]. Česká republika[cit.12.6.2017]. Viz http://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=37745&Section=1&IdPara=1&ParaC=2

[30]Zákon č. 115/1988 Sb. § 22c: „Místní národní a městské národní výbory udělují jednotlivým občanům povolení k prodeji zboží a k poskytování jiných služeb. Rozsah služeb, které mohou občané poskytovat na základě povolení národních výborů, podmínky pro jejich povolání, obsah žádostí občana a udělení povolení, náležitosti tohoto povolení, povinnosti občanů poskytujících služby a odnímání udělených povolení a jejich zánik upraví vláda nařízením.“ Viz http://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=37745&Section=1&IdPara=1&ParaC=2

[31] HOFFMANN, F., Jihlavská radnice. In: Jiskra 1955, č. 30, s. 5.

[32] Zákon č. 14/1990 Sb., o odvolání poslanců zastupitelských sborů a volbě nových poslanců národních výborů. In:ASPI. [právní informační systém]. Česká republika[cit.12.6.2017]. Viz http://www.esipa.cz/sbirka/sbsrv.dll/sb?DR=SB&CP=1990s014.

[33]HOFFMANN, F., Jihlavský okres 1945 – 1960. 15 let svobodné práce. 1964, s. 21.

[34] JAROŠ, Z. – KŘESADLO, K., Jihlavská radnice. Kulturně historická studie. Jihlava: ETIS Jihlava, 1994, s.47

[35] Ústavní zákon č. 117/1969 Sb., o prodloužení volebního období národních výborů, národní rada a Federální shromáždění, Nejvyššího soudu krajských, okresních a vojenských soudů. § 1 odst. 1: „Volební období národních výborů, národních rad a Federální shromáždění se prodlužuje a končí dnem všeobecných voleb do těchto zastupitelských sborů, nejpozději dnem 31.12. 1971.“ In:ASPI. [právní informační systém]. Česká republika[cit.12.6.2017]. Viz http://www.esipa.cz/sbirka/sbsrv.dll/sb?DR=SB&CP=1969s117

[36] Krecl renesanční soubor domů s podloubím.

[37] Zákon č. 367/1990 Sb. §72: „Zrušují se: a)zákon č. 69/1967 Sb., o národních výborech, ve znění pozdějších předpisů vydaných po ČR. b)zákonné opatření předsednictva ČNR č. 1/1986 Sb., o národních výborech v okrese Ústí nad Labem. c) vládní nařízení č.12/1968 Sb., o úpravě odměn a náhrad a některých dalších poměrů poslanců NV a členů komisí a aktivů NV, ve znění nařízení vlády ČSSR č. 127/1971 Sb., nařízení vlády ČSSR č., č. 3/1989 Sb., a nařízení vlády ČSSR č. 117/1989 Sb. ČSSR. d) nařízení vlády ČSSR č. 1/1972 Sb., o inspekcích veřejného pořádku NV, ve znění nařízení vlády ČSR č. 153/1982 Sb.

[38] § 1(1) Do vlastnictví obcí dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí věci z vlastnictví České republiky, k nimž ke dni 23. listopadu 1990 příslušelo právo hospodaření národním výborům, jejichž práva a závazky přešly na obce a v hlavním městě Praze též na městské části.

 

Seznam literatury:

Monografie:

• KŘESADLO, Karel. Jihlava. 1. vyd. Praha: Pressfotto, 1886. 110 s. ISBN – sine.
• KŘESADLO, Karel. Jihlava 1233-1983. 1. vyd. Jihlava: Městský národní výbor, 1983. 193s. ISBN – sine.
• HOFFMANN, František. – KŘESADLO, Karel. Městská správa Jihlava: Inventář sv. I. Listiny/1240/1269-1900/1929. 1. vyd. Jihlava: Okresní archiv, 1971. 300 s. ISBN – sine.
• JANÁK, Jan. Vývoj správy v českých zemích v epoše kapitalismu II., Období první a druhé republiky a okupace (1918-1945). Praha: SPN, 1971. 254s. ISBN – sine.
• JAROŠ, Zdeněk. – KŘESADLO, Karel. Jihlava. Kulturně historický průvodce městem. Jihlava: Městský úřad, 1996. 181s. ISBN – sine.
• PISKOVÁ, Renata. a kol. Jihlava. Dějiny moravských měst. Praha: Lidové noviny, 2009. 877s. ISBN 978-80-7106-551-7.
• KŘESADLO, Karel. Jihlavské volební kapitoly XI. 1. vyd. Jihlava: Zpravodaj z Jihlavy, roč. 11/1970.
• KŘESADLO, Karel. Jihlavské volební kapitoly XII. 1. vyd. Jihlava: Zpravodaj z Jihlavy, roč. 12/1970.

Internetové odkazy:

• In:ASPI. [právní informační systém]. Česká republika[cit.12.6.2017]. Viz http://www.esipa.cz/sbirka/sbsrv.dll/sb?DR=SB&CP=1969s117
• In:ASPI. [právní informační systém]. Česká republika[cit.12.6.2017]. Viz aspi/?Id=37745&Section=1&IdPara=1&ParaC=2
• In:ASPI. [právní informační systém]. Česká republika[cit.12.6.2017]. Viz http://www.esipa.cz/sbirka/sbsrv.dll/sb?DR=SB&CP=1990s014.
• In:ASPI. [právní informační systém]. Česká republika[cit.12.6.2017]. Viz http://www.esipa.cz/sbirka/sbsrv.dll/sb?DR=SB&CP=1969s117