Krajský soud v Brně zrušil rozhodnutí České obchodní inspekce o udělení rekordní pokuty z roku 2014 za diskriminaci Romů nevpuštěním do provozovny.
Česká obchodní inspekce v roce 2014 provedla 1254 kontrol a ve 40 případech bylo zjištěno porušení zákazu diskriminace, následně bylo v 16 případech přistoupeno k uložení pokut v celkové výši 1 011 500,- Kč.
Tento rok byla také uložena rekordní pokuta provozovateli sítě restaurací ve výši 400.000 Kč (tedy pokuta odpovídající téměř polovině součtu všech ostatních pokut).
Provozovatel se bránil od samého počátku a tvrdil, že zjištění České obchodní inspekce jsou smyšlená, že se žádné diskriminace nedopustil.
Vedoucí směny odmítl pro nesrovnalosti podepsat protokol o provedené kontrole, postup kontrolorů považoval za jednostranný, zaujatý a účelový, protože protokol neobsahoval všechny podstatné skutečnosti (zejména jím uváděnou přítomnost další osob romského původu v provozovně v době kontroly).
Žádný z kontrolních mechanismů České obchodní inspekce (námitky, odvolání) nedokázal zajistit řádnou ochranu práv provozovatele. Advokátní kancelář JUDr. Jana Havlíčka, Ph.D. podala v této věci správní žalobu ke Krajskému soudu v Brně.
Krajský soud v Brně zrušil rozhodnutí České obchodní inspekce o uložení rekordní pokuty ve výši 400.000 Kč rozsudkem ze dne 30.6.2016[1].
V lednu 2014 před půlnocí navštívili provozovnu čtyři kontroloři České obchodní inspekce a tři přizvané osoby romského původu. V této situaci byl sepsán protokol o kontrole, ve kterém bylo uvedeno, že se provozovatel měl dopustit porušení zákazu diskriminace odmítnutím vstupu přizvaných osob do provozovny.
V podaných námitkách proti kontrolnímu zjištění provozovatel uvedl, že v provozovně v době kontroly bylo minimálně pět osob romského původu běžně provozovnu navštěvujících, označil je jmény a navrhl jejich výslech.
Důvodem pro selektivní nevpouštění do provozovny pak podle tvrzení provozovatele bylo, že v minulosti došlo v provozovně k celé řadě konfliktů a odmítnutím vstupu podezřelých osob se snaží eliminovat rizika dalších konfliktů a zajistit tak bezpečnost hostů.
Česká obchodní inspekce tvrdila, že přítomnost jiných osob romského původu neměla a nemohla mít vliv na posouzení diskriminačního jednání provozovatele.
Krajský soud v Brně k tomu uvedl, že smyslem a účelem prováděných kontrol je především zjištění skutečného stavu věci. Provozovatel navrhl řadu svědků k prokázání svých tvrzení a chtěl prokázat, že není vstup do provozovny paušálně odmítán osobám romského původu. Soud také konstatuje, že v tomto případě tedy existovaly dvě naprosto rovnocenné verze, jedna podaná inspektory České obchodní inspekce a druhá podaná provozovatelem.
Správní orgány, dle stanoviska soudu, se s argumentací provozovatele vypořádali toliko tak, že ji bez dalšího prověřování již v protokolu o kontrole označily za nevěrohodnou a účelovou. Správní orgány se odmítly zkoumáním skutkových okolností zabývat.
Soud vyhodnotil jednání České obchodní inspekce jako porušení ustanovení § 3 správní řádu, podle kterého musí správní orgán vycházet se skutkového stavu věci. Soud pak ve věci podal následující odůvodnění.
Tedy nejen že by správní orgán měl provádět navrhované důkazy, ale měl by se také sám svojí procesní aktivitou snažit dobrat se materiální pravdy.
Soud se také vyjádřil k hodnocení dalších osob romského původu v provozně, když Česká obchodní inspekce tvrdila, že jejich přítomnost by nemohla mít vliv na posouzení diskriminačního jednání provozovatele. S takovým přístupem České obchodní inspekce se soud zcela neztotožnil:
„Stěží by totiž bylo možno žalobce [provozovatele] činit odpovědným za diskriminační jednání a hovořit o tom, že diskriminuje osoby romského původu, byla-li by jeho obrana provedením navržených důkazů potvrzena a v řízení prokázáno, že osoby romského původu jsou běžně do jeho provozovny vpouštěny a že se tam nacházely i v době prováděné kontroly.“
Povinností správních orgánů je pak všemi těmito okolnostmi se zabývat, provést výslechy svědků a řádně je vyhodnotit.
Sankční řízení o správním deliktu je dle soudu řízením ve smyslu čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a je nutno, aby to byl právě správní orgán, kdo je povinen prokázat vinu pachatele (provozovatele).
Krajský soud uzavřel, že
„…správní orgány [Česká obchodní inspekce] v projednávané věci zcela rezignovaly na svou základní úlohu v řízení o uložení pokuty za správní delikt, tj. vlastním dokazováním zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti.“
Závěr
Situaci jsme jako advokátní kancelář hodnotili jako precedentní, neboť uložení rekordní pokuty v řádech několika set tisíc korun, kde trestající správní orgán vůbec nerespektuje právo účastníka na spravedlivé řízení, nelze akceptovat. Uložení pokuty bylo jedním z důvodů existenčních potíží provozovatele a přispělo k propuštění řady zaměstnanců. Tak nezodpovědné jednání státních orgánů nelze přehlížet.
Orgány činné v trestním řízení a správní orgány jako orgány státu jsou povinovány zjišťovat skutkový stav věci nejenom v neprospěch osob, ale také v jejich prospěch. Poslední dobou je však stále více apelů na porušení tohoto principu a někdy může účastník nabýt dojmu, že celé šetření je vedeno s jediným cílem – potrestat, a ne zjišťovat skutečnou pravdu.
Rozhodnutí Krajského soudu v Brně vítáme jako vysoce hodnotné, neboť se vrací k základním principům garance spravedlivého řízení a na jejich dodržování apeluje. Budeme se muset i nadále snažit přesvědčovat státní orgány a soudy, aby dodržování základních a ústavou garantovaných principů ctily a jejich dodržování kontrolovaly.
JUDr. Jan Havlíček, Ph.D.
_______________
[1] Rozsudek Krajského soudu v Brně sp.zn. 30 A 44/2015 ze dne 30.6.2016