Následky sjednání doručovací adresy v rozhodčí smlouvě v řízení před Rozhodčím soudem při HK ČR a AK ČR

Rozhodčí soud při HK ČR a AK ČR postupuje správně, pokud doručuje účastníkovi prostřednictvím osoby pověřené k přijímáním písemností. Strany musí postup doručování v rozhodčím řízení sjednat jako součást rozhodčí smlouvy, jinak jde o úpravu doručování mezi účastníky v rámci jejich obchodního styku.

Správní vývoj v Jihlavě (1945 – 1989)

Úvod Cílem článku bude zachytit vývoj jihlavského úřadu od roku 1945 po rok 1990. V úvodní kapitole článku bude vymezeno, jak se vyvíjel systém správy v Jihlavě po roce 1949. V této souvislosti budou objasněny správní změny v dané oblasti: míra změn orgánů a jejich působnosti. Jednou ze skutečností ovlivňující změny ve správě byla otázka slučování obcí v kontextu teritoriálních […]

Nejvyšší soud k „alternativním“ rozhodčím doložkám (smlouvám)

V roce 2012 byla mezi stranami – podnikateli – sjednána rozhodčí smlouva, která obsahovala ujednání o konkrétním rozhodci (alternativa I) s možností, že pokud rozhodce odmítne nebo nebude moci vykonávat funkci rozhodce, strany se dohodly na této konkrétní osobě jako na „appointing authority“, tedy že bude oprávněna určit nezávislého rozhodce (alternativa II). Neučiní-li tato jmenovitě určená osoba […]

Česká obchodní inspekce porušila právo na spravedlivý proces provozovatele restaurace – rozhodnutí o rekordní pokutě za diskriminaci Romů bylo soudem zrušeno

Krajský soud v Brně zrušil rozhodnutí České obchodní inspekce o udělení rekordní pokuty z roku 2014 za diskriminaci Romů nevpuštěním do provozovny. Česká obchodní inspekce v roce 2014 provedla 1254 kontrol a ve 40 případech bylo zjištěno porušení zákazu diskriminace, následně bylo v 16 případech přistoupeno k uložení pokut v celkové výši 1 011 500,- Kč. Tento rok byla také uložena […]

Odpovědnost za činy spáchané rodičkou

Odpovědnost[1] (právní, společenská, etická) v širším významu se pojí s povinností osoby pečovat o jinou osobu, o věc, stav, nebo vztah. Nemůže vzniknout újma. Může být majetkového i nemajetkového charakteru. Odpovědnost za újmu a její náhrada je obecně stanovena[2].  Výše uvedené škody způsobené na majetku splňují podmínky trestní odpovědnosti v okamžiku, kdy se jednalo o trestný čin v jeho […]

Recenze: Petr Mrkývka – Propedeutika finančního práva

MRKÝVKA, Petr. Propedeutika finančního práva. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2015, 124 s. ISBN 978-80-210-7745-4. Pod názvem „Propedeutika finančního práva“ se skrývá text věnovaný úvodnímu seznámení s finančním právem, který však svým obsahem inklinuje k tomu být jednou z důležitých finančně teoretických publikací v české finančněprávní oblasti. Finanční právo jako samostatné odvětví právního řádu je patrně nejméně stabilním odvětvím a […]

Regulační poplatky ve zdravotnictví

S účinností od 1. ledna 2014 byla zrušena na základě nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 36/11 ze dne 20. 6. 2013 povinnost hradit regulační poplatek za poskytování lůžkové péče ve výši 100 Kč podle ustanovení § 16a odst. 1 písm. f) zákona č. 48/1997Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění účinném do 31. prosince […]

Němci ve správě města Jihlavy

Tvorba jihlavské místní správy na vyhraněném území[2] byla v  kontextu postupně zanikajícího feudálního výrobního procesu. Proměnou procházela i monarchie, a tak zaniká absolutistická monarchie a vystřídá jiný konstituční zřízení. Postupně jsou dány podmínky pro vznik samosprávy. V souvislosti s nimi hovoříme o zrušení poddanství a o

Vývoj právní úpravy veřejných zakázek

1. Počátky právní úpravy zadávání veřejných zakázek První právní regulace zadávání veřejných zakázek údajně pochází již z roku 1535 z Francie a byla obsažená v tehdy vydaném stavebním řádu. Další vývoj musíme sledovat v širších souvislostech v kontextu s vývojem celého soutěžního práva, protože konečně i o veřejné zakázky se mezi zájemci soutěží. V tomto smyslu první známá právní úprava v rakouské monarchii […]

Správní organizace Podkarpatské Rusi v meziválečném Československu

Připojení Podkarpatské Rusi k Československé republice Nejvýchodnější částí meziválečné Československé republiky se stala v souladu s ustanovením malé saint-germainské smlouvy z 10. září 1919 Podkarpatská Rus. O jejím připojení k Československé republice se začalo uvažovat již v roce 1918, kdy na sjezdu v Homesteadě se část podkarpatoruské emigrace pro toto řešení vyslovila jako pro jedinou z […]